Žádná muří nožka, která by domem otáčela, ale skoro padesát poctivých železo-betonových patek drží celý domek u země. Jde tedy u nás o netradiční pojetí, které má svá úskalí hlavně u takto „těžkého“ domu.
Hned na začátku bych měl přiznat, že jsem byl jeden z prvních s kým Tesik mluvil o založení domku na patkách. Vyčteno z knížek a vysledováno z cest jsem měl za to, že betonové patky/ piloty představují rychlé řešení provedení základů, na nichž bude možno pokračovat dřevěnou konstrukcí podlahového roštu domku z rámové konstrukce. Mělo jít jak o úsporu zemních prací a betonování, tak o získání domku, kterého by nepřekvapila povodeň a v případě nutné opravy v podlaze, by bylo možné ji řešit z venkovní části.
Dnes jsem o tom ještě pořád přesvědčen, již ne tak sám Tesik stavitel.
Návrh
Pro uvažovanou trámovou konstrukci projektant navrhl 41 základových patek o rozměru 0,4 x 0,4 do hloubky 1,5m. Už to je dost vysoké číslo, které mně překvapilo, dokonce se postupně zvyšovalo až na celkových 56 patek (i 2 pod kamna) . Odůvodněním byla dopočtená váha celé konstrukce k níž se přidala nezanedbatelná váha možné sněhové pokrývky a akumulační nádrže. Hmotnost slámy projektant zprvu trochu podcenil a do celého řešení vstoupila svoji váhou i krbová pec.
Realizace
Postup prací je patrný z níže přiložených snímků. Můžete vidět, že postupně došlo k dobudování několika patek pro zamezení nežádoucímu sesedání konstrukce.
Patky byly provedeny do bagrem připravených rýh a vystavěného bednění - pro každou patku samostatného.
TIP : Pro úsporu práce bych spíš navrhoval jiný postup: Srovnání terénu do roviny ve výši nad horní hranou patek, vyvrtání otvorů zemním vrtákem pro sloupy (např. průměr 0,3m), vložení armovacích želez, jejich zalití betonem do požadované výšky a odstranění zeminy v nežádoucí výši. Tomu by měl předcházet geologický průzkum a výpočet statikem v návaznosti na připravovanou konstrukci.