Někoho je snazší živit než šatit, u mnohých to funguje opačně. Náš domek je, co do živení, velmi skromný, a tak jsme mu s oblečkem chtěli udělat radost.
Fasádu jsme samozřejmě řešili už v projektové dokumentaci. Ale docílení finální podoby provedení byl dlouhý proces přemýšlení, kalkulací a nákresů. Od původního návrhu – celoplošně lepené lamely z kamenné vaty s nataženou probarvenou minerální omítkou - přes provětrávanou fasádu s pohledovými deskovými materiály – až po finální verzi: dřevěnou provětrávanou fasádu z modřínových horizontálně uložených prken ve skladbě na „peření“.
Výchozí bod
Asi před dvěma lety, kdy jsme se rozhodli pro provětrávanou fasádu, jsme instalovali „lehké“ zateplení v síle 16cm a následně prodyšnou fólii s vertikálními nosnými latěmi. Rošt těchto latí byl propočítán na deskový materiál (Cetris desky v síle 12mm), kde každá druhá a všechny krajní latě jsou 10cm a ostatní 5cm široké (kvůli spojům desek). Provětrávaná mezera by vznikla 3 cm, což je ve svislém směru dostačující.
POZNÁMKA: Více k zateplení a k podkladu najdete v článcích Teplo domova III a Fasádění .
Podklad – černou fólii a fasádní latě - jsme tedy měly připravené už delší dobu. Sousedé si už za tu dobu zvykli na náš černý domek a když jsme k nám telefonicky někoho navigovali, tak bylo jednoduché dotyčného směrovat k jedinému domku „v černé pláštěnce“.
Letos v létě jsme se definitivně rozhodli pro již zmíněnou dřevěnou fasádu. Zvažovali jsme několik variant - thermowood, palubky a nakonec i běžná prkna vyskládaná na peření. Každý způsob měl něco do sebe. Posuzovali jsme trvanlivost, energetickou náročnost na výrobu, množství potřebného spojovacího materiálu, pracnost montáže a samozřejmě cenu. Také jsme chtěli použít místní materiál. Nakonec jsme dospěli k názoru, že:
- thermowood > je drahý, na výrobu energeticky náročný a prkna by byla montována tak, že šrouby budou vidět; jako spojovací materiál se používají nerezové vruty, což je opět dražší varianta
- palubky > u trvanlivějších variant se většinou používají dřeviny z jiných, než středoevropských oblastí; případně lokální materiál, ale varianta se neobejde bez povrchové úpravy, kterou je nutné obnovovat
- prkna vodorovně na „peření“ > vyskládání prken tak, aby voda stékala po povrchu a nezatekla do konstrukce; spojovací materiál může být skryt <= naše volba
- prkna na svislo > obdobná varianta, ale prkna jsou překládaná svisle a spojovací vruty jsou viditelné; provedení nám evokují spíše vedlejší stavbu (seník) než dům (sruby mají dřevo vodorovně)
UPOZORNĚNÍ : Dřevo fasádních prken hodně „pracuje“. Při dešti bobtná, na sluníčku vysychá a má snahu se kroutit. To je nutné vzít v úvahu, jak při volbě spojovacího materiálu (dřevo je silné a dokáže vytahnout hřebík, utrhnout vrut v dříku nebo pod hlavičkou), tak při skladbě prken, aby se mohly „nezávisle pohybovat“.
Vybíráme
Podal jsem internetové poptávky. Osloveno bylo přes 400 firem, nabídek přišlo šest a většinou na čerstvé, nebo následně uměle sušené řezivo. Ale pak jsem si sám našel inzerát výprodeje modřínových vzduchosuchých stavebních prken v profilu 10x2,4 cm za velmi pěknou cenu 3,200 + DPH za kubík včetně dopravy. Nakonec jich prodejce pro mě neměl potřebné množství, a tak jsme se dohodli na šířce 12cm v délkách 3, 4 a 5 bm. Čistá plocha naší fasády je 125 m2, materiálu jsem objednal pro plochu 150 m2 (bez překryvů při peření) + 18% rezervu, což bylo cca 5,1 m3 prken. Již během dojednání dodávky mě bylo jasné, že prkna bude třeba ohoblovat (jedna strana + jedna hrana = to, co je pohledové) na 2,1x11,5cm, což jsme realizovali v osvědčené truhlářské dílně (Truhlářství Jan Kubec) . Akorát pětimetrová prkna se nám, s ohledem na délku, nedostali k pile, a tak bylo třeba je srovnat „ručně“.
Jako spojovací materiál jsem použil to nejlepší, na co jsem zvyklý: turbovruty RAPID2000 v rozměrech 4x60 a 4x40. Na olištování nerez vruty 4x60 a na rohy krytí rohů domu nerez vruty 5x100, vše s Torx drážkou pro šroubovací nástavec.
Posledním potřebným materiálem byla mřížka proti hmyzu, kterou jsme museli instalovat ve spodní části (nasávání) fasády okolo celého domu. Hledal jsem hledal, až jsem se rozhodl pro tahokov. Zvolil jsem hliníkovou mřížku „ITALFIM E05x3,2x0,8x0,8mm tl.“, byly toho dvě tabule1,25x2m nastříhané na padacích nůžkách na pásky 6x125cm. Zbyl materiál i na mřížky pro vzduchotechniku.
Jdeme na věc
Příprava prken a způsobu montáže mi byla „jasná“ už dlouho. Kamarád mě seznámil (jde o výňatek z nějaké literatury a nejsem oprávněn jej zde zveřejnit) i se správnou pokládkou prken, tedy jejich orientací s ohledem na přirozené „pohyby“ dřeva prken => „středy“ jsou z pohledové strany, což pro mě bylo důležité už při hoblování, ale já „trotl“ jsem si to zapamatoval obráceně, a vše ohobloval z druhé strany :o(. Následné znovu-ohoblování z té „správné“ strany by již ztenčilo prkna natolik, že by nebyly vhodné, takže jsme prkna použili, tak jak byly.
Prvním úkolem bylo dokončit a začistit mezeru mezi zateplením soklu a fasády. To byl rest, na který došlo až nyní. Pak instalovat provětrávací mřížku mezi fasádní latě. Přichytával jsem je nejprve pracovně na sponky, finální uchycení je vrutem 3x16 s velkoplošnou podložkou pro M4.
Aby byla fasáda pohledově sladěná na všech stranách, znamenalo to vyznačit okolo domu rovinu hadicovou vodováhou, od které jsem odměřil první prkno a připevnil jej celou plochou k latím. S odstupem 10cm jsme připevnili druhou vrstvu prken tak, aby o 1,5cm překrývaly spodní prkno. Takto jsme postupovali stále výš, až k podhledu střechy. Z pohledu vypadá prkno jako 10cm široké.
POZNÁMKA : Navazování prken je provedeno na oněch širších (10cm) fasádních latích.
U oken prkna vyšla úplně parádně, a to tak, že horní hrana posledního prkna pod oknem je 1cm pod parapetem (provětrávací mezera opět kryta mřížkou) a spodní hrana prvního prkna nad oknem začíná 1cm pod horním ostění oken, takže elegantně překrývá provětrávací mřížku (zde je to opět nasávací strana provětrání). Toto jsem nevypočítával, zkrátka to tak perfektně vyšlo, ale příště už bych na to nespoléhal! Parapety vyšly jen-tak-tak, ikdyž byly koupeny pro Cetrisky. Jeden by řekl: „Více štěstí než rozumu“ ;o).
ZAJÍMAVOST : Když jsme montovali prkna u podbití střechy, tak jsem zkusil, zda je nějaký tah v provětrávané mezeře. Při asi 20°C a výšce fasády necelé 3 metry byl tah vzduchu cítit na dlani přiložené ruky.
Náročnější obklad byl u terasy a u schodů. Protože jsme počítali s 1,2cm silnými Cetris deskami, tak mezi terasou a fasádními podkladnovými latěmi byla o 4cm menší mezera, než jsme potřebovali. Takže muselo dojít k odebrání roštů prken terasy, odmontování krajního podkladního trámku, zkrácení všech nosných trámů o 4cm od domu a o stejný rozměr i zkrácení terasových roštů.
U schodů to nešlo „tak snadno“ upravit, takže jsme si museli elegantně pohrát s obřízkou prken. Dokonalé to není, ale chyby na tom vidím jen já – na/neštěstí.
Na fasádě je umístěno i několik vypínačů a zásuvek. Pro instalační krabičky je potřeba otvor 7,3cm, který se jen-tak-tak dal udělat do pohledové části prkna. Takže u užšího prkna, nebo většího překrytí prken by to již byl problém. Na jižní fasádě jsem dokončil rozvodničku pro proudový chránič a vypínače jezírkového čerpadla. Tuto rozvodnici jsem se snažil umístit tak, aby šla co nejsnadněji obložit prkny – více na fotkách.
Po dokončení plošného obkladu stěny jsme, ještě při postaveném lešení, olištovali horní část mezi fasádou a podbitím střechy (8cm široké prkno), a pokud možno i ostění oken, protože z lešení se to dělá líp, než ze štaflí :o). Boky ostění dosedají přímo, nebo jen s malou mezerou, ke koncům prken. Pohledové lišty u oken budou pouze po stranách, protože prkno nad okny vyšlo tak, že není potřeba jej pře-lištovat.
Než jsem se pustil do olištování rohů domu, bylo ještě třeba dořešit detail, který jsem na výkresu „neviděl“. Tento detail najdete na fotkách i s popisem, zde bez obrázku bych to těžko srozumitelně popisoval. Rohy jsou ze dvou prken, z jedné strany 8cm a z druhé 10cm tak, aby pohledově vypadal roh z obou stran stejně.
TIP : Dnes bych objednal asi už jen prkna v délkách okolo 4bm (3,5 – 4,3m) a šíři spíše 14cm (s užšími je trochu větší pracnost a u širších je zas problém s jejich případným narovnáváním během montáže).
Už bych hobloval prkna ze „správné“ strany.
Při návrhu a volbě šíře prken, bych si dal pozor na prkna nad a pod okny tak, aby vhodně navazovaly a nemusely se podélně vyřezávat/zužovat.
Závěrem
Prkna jsem ošetřil koncentrovaným postřikem proti houbám, plísním a škůdcům (Bochemti QB). Očekáváme, že se časem začnou barevně ladit do šediva, a budou krásně ladit k antracitově černé střeše a bílím oknům a okapům.
Cena materiálu i s dopravou se pohybovala do 35 tis Kč a celkem bylo odpracováno okolo 110 člověkohodin. Ale upozorňuji, že se jednalo o nejlevnější dřevo ve výprodeji a při práci bylo nasazeno velké úsilí a tempo (tzv.: škvorovo tempo), takže se nedalo dělat více jak den v kuse!
Jsme rádi, jak jsme se rozhodli. Dům se nám moc líbí, doslova prokoukl a rozzářil se!