aktualizace
5.9.2010 08:20
doporučuji navštívit
uživatelů
0 přihlášených
483 registrovaných



navigace :  úvodem > redakce > skupiny článků > zahrada > Zahradní inspirace 1...

Zahradní inspirace 1.

Zpočátku – při zakládání zahrady – jsem se striktně držela zahradního plánu. Jak ale práce i léto postupovaly, dodala jsem si odvahy a popustila uzdu vlastní fantazii. Zahrada mě přímo chytla za srdce!

Návrh zahradyKultivovat naše oraniště jsme začali zároveň s výkopem jezírka. Zprvu jsme si lámali hlavu nad kvalitou naší zeminy. Domek jsme postavili na jílu, s vysokou hladinou spodní vody. Rozhodli jsme se, že soudržnost jílu využijeme pro vytvarování hoblů po okrajích pozemku. Do vyvýšených míst zasadíme keře a okrasné stromy. Kořeny se jim nebudou tolik máchat ve vodě a měly by přežít. Vyvýšená místa zároveň přidají na atraktivitě zahrady.

Kdo si hraje, nezlobí

HřištěJezírko s terasou nám zahradu rozčlenilo na tři oblasti, které jsme se rozhodli pojmout trochu odlišně. Východní část jsme vyhradili pro syna. Prostor cca 6x 10 m je na dětské řádění velký tak akorát a dům v tomto koutu zahrady vrhá v létě stín už od 14 hod. Podél plotu jsme navezli zeminu pro vyvýšený asi metrový pruh na okrasné keře, které budou hřiště lemovat. Jako živý plot poslouží svídy a kaliny,  před jezírkem jsme okrasný pruh rozšířili a vysadili nějaké zakrslé i nezakrslé jehličnany. Biotop je u hřiště hustě osázen orobincem, takže jediná volná cesta na jih zahrady vede přes terasu. Trávník jsme v těchto místech vyloučili, jako podklad pro hry poslouží kačírek. Může se po něm běhat hned po dešti, aniž bychom si promáčeli boty nebo na sebe nabalili blátivé papuče a navíc, voda všechen písek roznesený z pískoviště operativně spláchne. No a na kačírek přijde kromě pískoviště také klouzačka a dětský domeček a bude vystaráno. Z praxe musím potvrdit, že vystaráno opravdu je – přes léto se písek po bábovkách stěhoval na kačírek, kačírek do jezírka a na klouzačku. Ale hřiště má úspěch.

Výhled z obýváku

Okolí jezírka a celou jižní část zahrady jsme pojali absolutně okrasně, abychom se z obýváku měli čím kochat. Břehy biotopu lemují brsleny, svídy, ptačí zob, dávala jsem vždy 3 sazenice od jednoho kultivaru, aby keř pořádně vynikl v prostoru a zároveň, aby okraje pozemku nebyly všude fádně stejné. Dominantou JV rohu bude doufejme cesmína, zatím její dva proutky z gauče obtížně vyhlížím – oči přitom přivíraje. A hlavně spoléháme na tři černé borovice doplněné hlohyněmi a jalovcem. S prameništěm jezírka jsem se snažila si vyhrát, ale ukáže čas, čím ho ještě okrášlím. Zatím jsem se omezila na okrasnou travinu, jalovec a trs kopretin (ty nám loni komplet sežrali šneci).

TIP : Okolí rybníčku a zejména „prameniště“ jsme dotvářeli pomocí větších či menších valounů. Petr za tím účelem objížděl pískovny, kde se dá tento jejich „odpadní produkt“ pořídit za pár stovek na tunu.

jižní zahradaPřímo z gauče bychom teoreticky mohli sledovat baštící sýkroky, protože jsem na Petra před zimou tlačila, aby vyrobil krmítko, jinak ho koupím. Asi tušíte, že ptáci nám dali vale – naše zrní jim buď nejede, nebo se krmítka v jeho podobě zalekli. Plánuji ho nechat obrůst psím vínem, snad si příští zimu dají říct. Za krmítkem jsou vysázené ještě nějaké ty brsleny, svídy a kaliny, druhá cesmína (jsou totiž samčí a samičí) a převislá břízka – až ke dvěma velkým kamenům. Šutry jsou znamení, že se něco děje...

Labužnický západ

ohništěPřímo za kameny jsem zahájila ovocno-zeleninovou část zahrady. Začala jsem kanadskými borůvkami, na maliny a ostružiny Petr vyrobil dubovou konstrukci. Nemohli jsme vynechat velkoplodou lísku, ale ještě nevíme, jestli si na oříškách smlsne naše dítě, nebo až vnoučata... Za lískou je labužnické přerušení. Pořád jsem měla nutkání JZ roh zařídit nějakým výrazným způsobem, aby zahrada působila vyváženě – když už je JV díky biotopu tak atraktivní. Lákalo mě ohniště, ale to se Petrovi nezdálo zrovna praktické, když máme zahradní gril. Nakonec jsem ho prosadila a jsme rádi. Už jen proto, že máme kde kultivovaným způsobem pálit kůru, větvičky, prkna, která nemá smysl nosit ke krbu. U otevřeného ohně sedíme moc rádi a na jezírko se odsud moc hezky kouká. Za ohniště jsme navezli trochu vyšší jílový val, jehož dominantou by měl být cedr, přidala jsem převislý modřínek, nějaké zakrslé jehličnany, vřesy, traviny a dvě červené tavoly.

Hned vedle - podél západního plotu už mám připravený záhon na všelijakou mrkvičku, rajčata, brokolici, hrášek, atd... nakoupila jsem toho požehnaně, doufaje, že když se syn bude podílet na sázení a zalévání, tak bude tu zeleninu taky jíst ;-).

Sázecí postup

Úplně jsem zapomněla vylíčit, jak jsem do jílového podloží všechno výše popsané sázela. Koupili jsme za tím účelem pár kubíků kvalitní zeminy, stavební drenážní potrubí prům 50 mm, hnojivo Cererit a pár kubíků dřevoštěpků na mulč. Na zahradu jsme vynosili všechny krabice ze stěhování a sundali z nich veškerou izolepu. To byla asi nejhorší práce, kterou jsem při zakládání zahrady zažila.

TIP : Většina lidí používá na mulčování folii. To se nám nezdálo, tak jsme podle permakultury použili karton z krabic. Sice se po čase rozmočí a vstřebá do země, ale nám to nevadí, protože pak už budou keře větší a v jejich stínu snad toho plevelu tolik neporoste.

Pro okrasné stromy a keře jsme si jeli přímo do školky, kterou máme nedaleko (školky Montana, Přerov n. Labem); cesta se nám vyplatila, to množství zeleně, co jsme pořizovali, by nás v zahradnictví stálo majlant. A teď k vlastní výsadbě: do předem vyhloubené díry jsem nejdřív chrstla trochu Cereritu, pak asi 10 cm kvalitní zeminy a na ní rostlinku; ke kořenům bylo třeba nasměrovat cca 30 cm drenážky (musí čouhat nad finálním povrchem – čili nad mulčem), kterou jsem pižlala nůžkama na stromky (ještě že mě Petr neviděl). Rostlinka údajně hnojivo pod sebou cítí a snaží se kořeny k němu dostat – tak se rychleji aklimatizuje a rozroste.

Výsadba borůvekTo všechno jsem zasypala kvalitní zeminou a udusala. Do vyčuhující trubky už stačilo pustit ze zahradní hadice něco málo vody. Vždycky, když jsem měla pár metrů podél plotu zasazeno, položila jsem kolem keříků rozložený karton a na něj navozila kolečka dřevoštěpků, tak aby vrstva mulče koštovala tak 7 – 10 cm. Byla to dřina, ale já z ní měla obrovskou radost, protože zahrada mi pod rukama vznikala jedna radost!

TIP : Původně jsme uvažovali o umělém zavlažování. Nakonec jsme do něj neivestovali, ale ke kořenům každého keře a stromku jsme zavedli kus trubky, kterou se rostlinka dá zalít přímo. Neplýtváte pak vodou zbytečným zaléváním mulče.


Přiložené snímky

 

Reklama

Harmonizace člověka a prostoru