Domek stojí, zahrada už má dané obrysy, v koupacím biotopu je živo, a tak jsme se pustili do terasy. Vysedávat venku, koukat do zelena a z pergoly odtrhávat víno při západu slunka, byl totiž náš sen už při navrhování DOMEČKU.
Měli jsme představu o velikosti terasy, o tom jaká část bude překryta pergolou a existovala i skica, ovšem v ní bylo stále sousta neznámých. Jak vysoko bude nad terénem? Jak propojit terasu s obývákem? Jakou zvolit konstrukci pergoly, aby ji vítr neskolil? Jak navázat na střechu?
Po delších debatách, jsme se shodli, že vyrábět budeme ze dřeva. Dřevěný domek, dřevěná terasa a dřevěná pergola – v celku logické spojení :o). Osluněná dřevěná plocha se tolik nerozpálí a co více, konstrukce bude moci zasahovat nad vodu – to bude paráda!
Návrh
Se dřevem již zkušenosti máme, ale k návrhu jsem si přizval známého truhláře. Zvažovali jsme konstrukci, materiál i povrchovou úpravu. Vše s ohledem na poměr cena/výkon. Nejvíc času jsme strávili nad rozvahou, jaké dřevo použít. Nakonec padlo rozhodnutí, že s ohledem na cenu a trvanlivost použijeme smrkové dřevo s tenko-vrstvou lazurou. Pro prodloužení životnosti bude třeba po čase nátěr obnovit, proto tenko-vrstvá lazura, jejíž starou vrstvu nebude třeba odstraňovat, ale pouze přetřít jedním až dvěmi nátěry.
Aby dřevěná konstrukce vydržela, bude muset být umístěna nad zeminou a nad vodou. Základ budou tvořit železobetonové pilířky (zapuštěné do hloubky 80 cm) s patkami stavebního kování. Cenový rozpočet jsem nedělal, ale chtěl jsem se vejít do 40 tis. Kč s DPH za materiál a dopravu.
Všechny nákresy najdete na konci přiložených fotek.
TIP : Povrchový nátěr – lazuru – v tónu jilmu jsme pořídili od firmy Milessi. Jde o světovou značku kvalitních nátěrových hmot, kterou využívají hlavně řemeslníci-truhláři a stavební firmy. Běžně v obchodě jsem jejich výrobky neviděl. Celkem 25 kg lazury pro dvě vrsty nátěru na 180 m2 jsem koupil přímo od výrobce v jeho zastoupení na Praze 9 – v Horních Počernicích.
Příprava materiálu
Veškeré dřevo na terasu jsem pořídil nesušené přímo s z místní prodejny řeziva. Po tom, co po pár dnech „okapala voda“ protáhli jsme u truhláře postupně trámy, fošny a prkna hoblovkou. Občas se nám ucpal odtah pilin z hoblovky, protože mokré piliny jsou těžší a snadno se na sebe lepí. Truhlář občas lomil rukama, že dřevo na kterém ještě předevčírem řvali ptáci, se nemá do hoblovky rvát :o(.
POZNÁMKA :Na prvních kusech (šlo o základové trámy) jsem zkoušel jak pracovat s tenkovrstvou lazurou. Lazura je hodně řídká a vyschlý povrch dřeva sál jak houba. Po zaschnutí první vrstvy nátěru bylo třeba smirkem strhnout „postavený chlup“. Druhý nátěr sál už podstatně méně. Ale protože je lazura velmi tekutá, snadno stéká, vytváří kapky, nebo dokonce vrstvu nátěru navíc, čímž dřevo získává místy jiný tón a není to pěkné. Naštěstí už po pár kouscích jsem správnou techniku „dostal do ruky“.
Otvory pro betonové sloupky nám vyvrtali dělníci, co u souseda dělali drátěný plot. Následně jsme na připravené cihly do potřebné výšky nad terén vyrovnali nosné trámy (90x200) a vyklínovali je do roviny s pomocí 2m vodováhy. Píšu do roviny, ale je to vlastně nakloněná rovina směrem od domku, aby po dřevě snadno stékal déšť do jezírka. Trámy jsme spojili kontra latěmi 50x100, aby se nám při betonování sloupků nehnuly. Na nosné trámy jsme připevnili kovové patky v místě otvoru v zemi a vybetonovali základové pilířky.
TIP: Od souseda jsem si půjčil „vibrák“ na hutnění betonu. Nevím, jaký je správný název, ale jeho správná funkce provede zhutnění betonou, vytlačení vzduchových bublin a sesednutí částeček betonu. Tento nástroj používají na stavbách a třeba když potřebujete vytvořit pohledový beton (třeba obtisk OSB desky bednění) je toto nezbytný nástroj při stavbě.
Na pevný základový rám terasy jsme postupně vyrovnávali prkna tak ,aby tvořili snímatelné panely. Panely budou k roštu připevněny, ale v případě potřeby je budeme moci odmontovat a snadno renovovat, případně upravit podklad (odstranění plevelu,…). Díky tomu, že pochozí prkna terasy budou sestaveny do panelů, budeme je připevňovat ze spodní strany, tedy shora nebudou patrné šrouby. Také můžeme použít běžné šrouby a ne nerezové. Při sestavování pochozí části jsme samozřejmě nezapomněli nechat mezeru u sloupků nesoucích pergolu, kudy se nám povine vinná réva.
U schodů jsem se zapotil. Díky svažitosti zahrady bylo třeba z dětského hřišťátka na terasu vyrobit dva stupínky. Jejich provedení vidíte na fotkách. Nosná konstrukce pod stupnicemi není moc robusní a jsem zvědav jak dlouho vydrží.
Ještě zmíním, že pod terasou je hliníková fólie překrytá praným kačírkem frakce 8-16-22. Původní myšlenka byla, že hliníková fólie zamezí prorůstání plevelu (odstíní světlo) a odstíní možné patogenní zóny. Aby to mohlo fungovat, pak by tato hliníková fólie musela být uložena mezi vrstvami geotextílie. Tak, jak jsme to provedli my, je fólie na nic. Při montáži terasy, postupným přecházením sem a tam, svrchní vrstva kačírku potrhala hliníkovou vrstvu tak, že z velké části plochy ztratila svůj efekt :o(.