Máme polovinu listopadu, v okolí se z komínů od plynových kotlů linou bílé obláčky kouře směrem k obloze – a my ne a ne zatopit. V domku je po ránu kolem dvaceti stupňů a přes den nám občas sluníčko ohřeje jižní pokoje na letních 26 – takže větráme.
Večer si tedy pár polínek do krbu dáme, ale je to hlavně pro naše potěšení a přídavek k těm zmíněným dvaceti stupňům. Jsme zvědaví, jak se zvedne teplota v domku po dokončení zateplení a fasády.
Právě teď chybí 16cm zateplení (provětrávací fasády) a na půdě jsou balíky vaty, které na nás taky čekají – finálně chceme položit 42cm stropní izolace.
Koncem září jsme začali poptávat firmy na kontaktní zateplovací systém. Na našich 152m2 fasády vycházely nabídky od 112 do 187 tisíc Kč (cena pouze za materiál – vata v lamelách celoplošně lepená + soklová lišta + lepidlo a perlinka + penetrace a probarvená fasáda, bez DPH, bez dopravy a bez montáže!!!). Když jsem při hovoru s mámou odhadoval, že na klíč by to firma spáchala za čtvrt milionu, pak jsem to trochu podhodnotil. Uvedená suma byl holý nesmysl, možná bych ani nebyl ochoten ji zaplatit, i kdyby se ty korunky někde na účtu válely. A protože se neválejí, tak jsme spočítali alternativu – provětrávanou fasádu (s tím jsem původně nepočítal). A ejhle, cena se dostala někam k 45 tis Kč bez DPH. (Vata nižší hustoty, paropropustná folie, latě, spojovací vruty, fasádní Cetris desky + penetrace a nátěr.). Ještě pro jistotu proběhla krátká konzultace s projektantkou. Ta mi tento záměr schválila s dovětkem, že provětrávaná fasáda je nejlepší řešení pro dřevostavby. Takže hurá do díla!
Třikrát promysli a jednou udělej
Ale jak na to. Zateplení chci 16cm (pod to nepůjdu!), ale jak ho ukotvit ke konstrukci domu, aby ještě bylo kam připevnit fasádu. Nejprve jsem musel spočítat zátěž zateplení a fasády (ta se pohybovala do 15kg/m2) a následně vymyslet, jaká bude konstrukce roštu.
Pro upevnění lehkých desek tepelné izolace, v síle tak do 8 cm, se běžně používá vodorovný rošt z latí (dejme tomu 5x8cm), ten přijde překrýt paroprodyšnou fólií, přes ni vertikální latě (jejich síla tvoří provětrávanou mezeru – min 2cm) a nakonec fasáda (palubky – třeba na šupinu nebo desky). Protože naše zateplení má být 16cm, je nutné tento rošt nahradit něčím jiným. Spolu s truhlářem jsme vymysleli náhradu kovových nosníků (viděl jsem je na kancelářských železobetonových budovách, kde vytvářejí prostor pro tepelnou izolaci pod „mramorovými“ deskami,…), které budou v hustotě cca 4ks/m2 a jejich odstup bude trochu korespondovat se šíří desek tepelné izolace a výškou překrývací paropropustné fólie. Maximální zatížení těchto nosníků neznám, ale 4 kusy mě unesou a to znamená, že jejich maximum je nad 5i násobkem celkového zatížení :o).Tyto nosníky mají oproti kovovým výhodu v ceně a v nižší tepelné vodivosti. S ohledem na to, že jejich umístění z 80% neodpovídá umístění nosných trámů, dojde tak i k přerušení tepelných mostů, které nám při betonování nadělali tolik paseky.
Výroba nosníků nám zabrala pár dní a jejich rozmístění taky nebyla až tak velká sranda, ale nakonec se povedlo a na začátku listopadu jsme je měli všechny připevněny na domku a mohlo se začít zateplovat.
Prrrr! Málem bych zapomněl, ještě jsme museli navrtat vnější plášť OSB (viz minulé články)!
Podzimní chřipka mi umožnila připravit tento článek, z toho vyplývá, že práce nyní stojí a na fotky celkového provedení si ještě budete muset nějaký ten týden počkat.
Teploty
Občas nám píšete otázky: co naše čidla? Jaké jsou nové naměřené hodnoty? Pod článek přikládáme graf všech měření. Nezapomeňte si všimnout níže uvedených „milníků“, kde uvádíme změny, které mají přímou návaznost na čidla!
Myslím, že hodně relevantní bude měření přes celou zimu, které budu moci porovnat se zimou minulou, kdy probíhala stavba a my jsme občas nezapomněli měřit.
Milníky
- 7.8.2006
- umístění čidla do hloubky 1m k základu
- 21.9.2006
- zateplení soklu základové desky 10cm EPS – přímí vliv na čidlo obvodu základů
- 30.10.2006
- první měření čidla zemního registru – v hloubce 1,7 m pod povrchem; čidlo je asi v půlce délky celého ZR