Ač bych díky vzdělání měl elektrice rozumět nejvíce, ukázalo se, že jsem na vlastní montáž trochu nepřipraven. Můj bývalý spolužák se ocitl pod palbou otázek.
Ve škole mě učili vytvořit návrh elektroinstalace od té
domácí až po elektrárnu. Doby studií jsou už ty tam a v hlavě utkvělo jen
pár drobností. Nicméně se zvídavostí sobě vlastní a s pomocí spolužáka
(který jako jediný zůstal přímo v oboru), jsem se pustil do podrobného
návrhu rozvodů a posléze i vlastní montáže. Ta probíhala po etapách a už
několikrát jsem na ni v předešlých článcích narazil. Takže nyní vše
uceleně.
První úvahy
Pro začátek by mělo být jasné, které rozvody kabelů budou
instalovány hned v počátku a které později. Třeba to, že budete mít alarm
a při stavbě domu hned rozvedete signální a napájecí kabely, vám může ušetřit
korunky, které by jinak padly na bezdrátové řešení.
Návrh
Pro návrh silové elektroinstalace bylo u nás
nejpodstatnější, že počítáme s elektrickým dotápěním,
ohřevem TUV a vařením. Tedy vše pojede zprvu na elektriku, z čehož
vyplývá, že využijeme dvoutarifovou sazbu.
Dále jsem chtěl bezpečnou elektroinstalaci i z pohledu
užívání. Tedy veškeré zásuvky přes proudový chránič (chytré udělátko,
které by mělo rozpoznat, že proud protéká živým organizmem a odpojí přívod).
Ten je vyžadován jen pro koupelny a venkovní zásuvky, my na něj připojíme vše,
mimo rozvaděče pro kotelnu.
Když jsem zmínil zásuvky, držte se hesla "více je lépe". Na
jedné větvi (okruh připojený k jednomu jističi) může být max. nějakých 9
zásuvek (už je jedno jestli jednoduchých nebo dvojitých), a tak se nebojte
hýřit. Je to lepší než pak tahat "pětipsi" a podobnou
havěť po pokojích.
Místo vybrané pro hlavní a podružné rozvaděče (u nás - v
technické místnosti a druhý v budoucnu v garáži) musí být od začátku
dobře vybráno. Dodatečná změna je při realizaci už takřka nemožná – i
s ohledem na množství kabelů, které se u nich nakonec sejde, je nutné
zvážit i existence dalších rozvodů (voda, topení, vzduchotechnika)!
Dalšími slaboproudými rozvody si nejsem doposud jist, takže
jsem natahal spoustu prázdných chrániček mezi místnostmi navzájem. Tím jsem
snad vyřešil budoucí možné protažení anténního přívodu, sítě,atd. .
TIP : Při návrhu jsme zohlednili i to, že silové kabely pod
napětím vytvářejí pole, které není člověku dlouhodobě prospěšné. Takže za a pod
postelemi žádné nevedou!
Bacha při návrhu v koupelně a
podobném vlhkém prostoru. V takové koupelně jsou normou definovány i 4
zóny (0-3), které mají určité rozměry a mohou se v nich nacházet jen určitá
zařízení. Třeba do takové zóny 0 (v prostoru vany a sprchové vaničky – od dna
po maximální hladinu) si raději nic nenavrhujte :o).
S návrhem ve vlhkých prostorech si nejsem 100% jist,
takže nebudu ani moc radit. Jen pro zajímavost:
- ve stropě sprchového koutu máme 4 halogenová světýlka.
Stupeň krytí je IP44 a napájecí napětí 12V~.
- lampičky u zrcadla jsou mimo půdorys umyvadel, takže
mohou být jakákoliv
- vypínače a zásuvky jsou u nás více jak 20 cm od
umyvadla, tak postačují v běžném provedení
Dráty sem a dráty tam
Část kabelů a husích krků jsme pokládali do tepelné izolace
podlahy, část jich přišla později do příček a stropu. Pro silový rozvod jsou
použity výhradně kabely CYKY (pro zásuvky, troubu a sporák 2,5 mm2,
pro světla a ostatní 1,5 mm2; jo a 4 mm2 pro podružné
rozvaděče). Slaboproudé a signální kabely jsou SYKFY Yx2x0,5 mm2 (Y
je odpovídající počet párů, u nás to je 2, 3 a 5 párů).
S ohledem na nějakou šílenou vyhlášku pro kabeláže do
lehkých konstrukcí (ta má opodstatnění u konstrukcí z kovových profilů,
nikoli ze dřeva), jsme dávali takřka všude rozvody do ochranných trubek (husích
krků).
Do rozvaděče přiveďte dráty s dostatečně dlouhou rezervou
(alespoň 50 cm), která umožní zapojení kabelů do navrženého jističe bez
nutnosti nastavování. Já jich měl několik kratších, takže pár svorkovniček navíc "krášlí" útroby našeho hlavního
rozvaděče).
Vhodná osazení
Ještě než jsme tahali kabely, musel jsem mít jasno
v tom, jak vysoko budou zásuvky (u nás 30cm od finální podlahy), vypínače
(100cm), rozvaděče (horní hrana rozvaděče cca ve výšce očí) a kde budou
spotřebiče jako trouba, sporák, digestoř,…
Zásuvky a vypínače
Osazení instalačních krabic strojky zásuvek a vypínačů bylo
na první pohled nemožné ("nehořlavé", hluboké 5 cm a určené do SDK příček) …
V některých krabicích se mi sešlo i 5 kabelů do jedné pozice. Jejich
správné pospojování a vmáčknutí pod vypínač, byl husarský kousek. Nakonec jsem
osadil všechny strojky a světla a pozval elektrikáře na zapojení hlavního
rozvaděče.
Odborník na scéně
Pro osazení domovního rozvaděče jsem pozval raději člověka
z praxe. Ne že bych čekal velké problémy, ale nejistý jsem byl, hlavně co
se týče správného natažení kabelů.
Po dvou hodinách z-orientování-se v mých plánech, začal
elektrikář rozplétat klubko drátů a s postupným osazování jističů jsem
nabíral dojmu, že "budiž světlo" zvoláme ještě dnes. A skutečně! Problém byl
akorát v místě dvou zásuvek v kuchyni, kde každá je napájena
z jiné fáze a nevhodným zapletením kabelů za SDK se mi podařilo propojit
tyto fáze proti sobě. Jistič málem vyskočil z rozvaděče, když jsme ho
nahodili na tomto okruhu. Ostatní zapojení bylo bez problémů.
S revizí v kapse
Revizní technik měl
zpečetit a posvětit naše elektrické dílo. Když pečlivě proměřil všechny
jističe, okruhy i strojky a HDP (hlavní domovní pospojování), mě
s potěšením oznámil, že zařízení vyhovuje. Po dvou dnech jsme obdrželi
revizní zprávu spolu s fakturou.
V tuto chvíli
je připojené zařízení zrevidováno (v tomto smyslu se jedná o celý RD) a stačí
nám jen zažádat o změnu sazby, následně zajistit zapojení zdroje teplé vody a
snad v brzké době i topení. Ale o tom zase až v příštím článku :o).