Teplo domova II. – 1. zážeh

Ten vám přes internet nezprostředkujeme, tak snad se spokojíte alespoň se zážitky z výstavby cihlového opláštění. V době, kdy byly sádrokartony na svých místech, spáry zasádrované a zbroušené, bylo namístě začít s poslední "hrubou" prací v interiéru – se stavbou krbu. Pak už se bude penetrovat, obkládat, bílit, na řadu přijde dlažba, plovoučka a pokládání koberců... (Zní to až neuvěřitelně)

První polínka jsme zapalovali pár dní po usazení krbové vložky, kdy nám ji dodavatel přijel napojit přes atyp trubku (redukovanou z 200 na 150) ke komínu. Během pár minut začali plameny žíznivě polykat dřevěnou hmotu a šlehat přes deflektor až do komínu. Kromě zmíněné trubky jsme u dodavatele objednali i komínovou regulační klapku. Pomocí ní by měl být nastaven tah komína na optimum (tuším 10 Pascalů).

Po seřízení a nasazení komínové hlavice se plameny rázem zklidnily a krb s kouřovodem se řádně rozpálily. Došlo mi, že původní rozhodnutí neinstalovat výměník z důvodu malého zisku tepla z kouřových spalin, bych měl přehodnotit.

Cihla k cihle

Jeden by řekl, pouhé zdění, to musí být hračka. Jenže nám dala krbová obezdívka zabrat skoro celé tři dny. Tancoval jsem s vodováhou okolo křivých cihel až mě z toho záda bolely. K pojení jsem použil směs zdící malty a potěrového betonu. Do záměsné vody jsem přidával trochu Sokratu 2802, byl jsem totiž varován před praskáním vyzdívky způsobené vyšší teplotou.

Římsa pod krbovou vložkou je podpořena pásovinou a dvěma roksory, římsu nad vložkou drží svařenec 4 mm silného plechu a silného roksoru. Mezera mezi cihlami a krbovou vložkou je po obou stranách velmi malá. Otvor nad krbovou vložkou (pod cihlovou římsou) je skoro 6cm. Tato mezera je určena pro vzduch, který je ohříván vrchní částí vložky.

Původně jsem plánoval 5cm mezi krbem a příčkou s ložnicí nechat volných, aby tam mohl proudit vzduch a ložnice se nepřehřívala. Ale jelikož by byl tenhle úzký prostor „úklidu nedostupný“ a mohl by lákat škvory a všelijakou jinou havěť k usídlení, tak jsem tam nacpal kamennou vatu, kterou ještě překryju sádrošem.

Po vytvrzení vrchní římsy jsem se pustil do konstrukce "širmu" ze sádrokartonářských UD a CD profilů. Vyplnil jsem ho kamennou 5cm vatou kašírovanou hliníkovou fólií. Její spoje a přichycení ke konstrukci jsou zajištěny samolepící celohliníkovou páskou. Na plášť jsem použil protipožární sádrokarton, který jsem klasicky vytmelil se zpevňující mřížkou.

V horní části širmu je vyhrazeno místo pro větrací mřížku. Poslední díl - "poklop", zatmelím také, takže se pohledově ztratí. Je určen k revizi a v budoucnu i ke snadné montáži kouřového teplovodního výměníku.

Přesah střechy

Již od začátku května se sluneční paprsky prakticky nedostaly do obýváku. Bylo mi to dost líto a obával jsem se, že díky tomuto zastínění nebude v domku dost teplo. Po montáži okapů se přesah prodloužil o dalších asi 17cm. (Krokve jsou přetaženy o 90 cm přes jižní a severní vnější stranu obvodové konstrukce.) Říkal jsem si, že by mohlo dojít i na zkrácení přesahu o jednu tašku!? Ale dnes, kdy je venku ve stínu i 31 ^oC a uvnitř se teplota pohybuje trochu nad 20 ^oC, jsem rád za každý centimetr přesahu. Uvidíme, jak se bude situace dále měnit, ale mohlo by tak dojít i k tomu, že plánovaný zemní registr nebude v létě moc využíván :o).

Návrh ZR

Když už jsem zmínil zemní registr… Poslední dobou o něm přemítám ze všech stran. Ne že bych měl pochybnost nad jeho využitím, ale přemýšlím nad jeho realizací. Jde o to, jak vyjde cena materiálu a zemních prací, a s tím souvisí i výběr vhodného místa na vstup/nasávání.

Také díky vašim reakcím na fóru mám nyní dvě alternativy materiálu. Cenově dostupné kanalizační HT polypropylenové trubky (mají vyšší tepelnou vodivost než KG z pěnového PVC) nebo drenážní potrubí Agrosil1000 bez drenážní perforace. Agrosil je profilovaná drenážní trubka jejíž dno je rovné a umožnilo by snadný odtok vodního kondenzátu. Profilování také zvětšuje teplosměnou plochu a přesto že jde o PVC, je stěna relativně tenká. Jediná zásadní podmínka je zajistit u výrobce vyřazení perforování pro objednaný počet metrů potrubí. Jakou variantu nakonec zvolím uvidíte snad už brzy ve fotogalerii.

Teplotní čidla podruhé

V únoru jsme publikovali první sadu měření teplotních čidel umístěných v základech. V měření kontinuálně pokračujeme a tady je tabulka doplněna o další hodnoty.

S ohledem na připomínky čtenářů jsem, alespoň si to myslím, trochu lépe popsal jednotlivé křivky grafu

Člověk by neřekl, co všechno s teplem domova souvisí, a to vám ještě dlužíme naše řešení akumulační nádrže a atyp rozvaděč podlahového topení. Ani jedno není hotové, takže nezbývá, než si počkat na některý z příštích článků.