Tak nějak podobně bychom se měli – díky masivnímu zateplení – v domečku cítit, ovšem s tím rozdílem, že termoska sice udrží teplo, ale nevětrá. Už jste se dočetli, kolik, za kolik, kterou izolaci jsme pořídili a jak je s ní těžké pořízení. Přesto zbývá dodat pár podrobností.
Vzhledem k původnímu záměru postavit nízko-energetický domek, jsem se rozhodl pořádně zateplit.
Rád bych snížil tepelné ztráty domku na cca 3,5kW při vnější teplotě -12 oC. Při výpočtu jsem dospěl
k těmto požadavkům na sílu tepelné izolace:
- Strop = 420 mm kamenné vaty
- Obvodová stěna = 350 mm kamenné vaty
- Podlaha = 200 mm polystyrenu
Z těchto hodnot jsem tedy vycházel při návrhu skladby zdí v návaznosti na nosnou konstrukci.
Na stropě je mezi stropnice nyní uloženo 220 mm izolace (použili jsme kamennou vatu s objemovou
hmotností 40 kg/m3). Na ně přijde dalších 200 mm, finálně tedy 4 vrstvy desek, jejichž spoje se
v jednotlivých vrstvách překrývají. V části půdy, kterou budeme využívat pro ukládání věcí
(což by se nemělo!) připravím rošt 200 mm vysoký s pochozími deskami. V každé místnosti jsme potáhli
strop parozábranou. Následovat bude zavěšení laťového roštu a sádrokarton.
Do konstrukce obvodové stěny jsme zatím nacpali 140 mm vaty. Do vnitřního předsazeného roštu,
který je určen primárně pro rozvody, přijde dalších 50 mm. 160 mm zateplení bude součástí kontaktní
fasády z lamel kamenné vaty. Celková konstrukce obvodové stěny bude tedy cca 400 mm silná, z toho
je 350 mm izolace. Opět jsme použili vatu s objemovou hmotností 40 kg/m3.
Původně jsem neplánoval zateplení základových pasů. Protože dům je usazen na terén
(bez podsklepení), navrhnul jsem 200 mm polystyrénu do konstrukce podlahy. Zvažoval jsem
také pořídit kamennou vatu, ale vzhledem ke skoro 3x vyšší ceně a potencionální možnosti
nasáknutí vlhkostí, přiklonil jsem se v k polystyrenu. Z důvodu lokálního vyššího zatížení
a vzhledem k jeho vysoké vrstvě jsem koupil EPS100S Stabil a EPS200S Stabil (pod příčky a krb).
V technické místnosti bude umístěna akumulační nádrž o celkové hmotnosti blížící se k 2,75 tuny,
proto v místě jejího usazení je potřeba použít pevnější materiál než polystyrén. Instaloval jsem
tam 3 vrstvy pěnového skla Foamglas F v celkové síle 150mm (lepeno dvousložkovým Gumoasfaltem SA27).
Při usazování polystyrenových desek nám v některých místech (mezi EPS a obvodovou stěnou, u průchodek
kanalizace,...) vznikaly mezery. Ty jsme vyplnili polyuretanovou pěnou a expandovaným perlitem.
No a k zateplení základů asi nakonec přece jen dojde. Minimálně 100 mm EPS na sokl pod
"základ" kontaktní fasády.
TIP : Oba izolační materiály bylo pro instalaci potřeba přesně formátovat.
V tomto případě se vyplatí trochu zainvestovat do nářadí. Kamenná vata se nejsnadněji řeže
velkým zubatým nožem. Ten stojí okolo 300,- Kč a je k dostání v prodejnách s tepelnou izolací.
Šikovný zákazník obdrží takový nástroj jako reklamní pozornost od výrobce (já dostal dva :o) ).
Na polystyren je nejlepší "horký drát". Profi-řezačka na podobném principu vás vyjde na
několika tisíc. Podstatně levnější alternativou je úzká zahradní pilka (tzv. ocaska) v ceně okolo 100,-Kč.
Výsledkem zateplení a několikavrstvé konstrukce bude (pevně v to doufám) teplotní komfort v zimě
i v létě, ale také perfektní zvuková izolace od vnějšího prostředí. Abych nezapomněl, kamenná vata
přijde i do skladby vnitřních příček. Jednak z důvodu snížení prostupu zvuku mezi místnostmi a také
pro snížení vlivu rozdílných teplot. Jedná se hlavně o dětský pokoj sousedící s koupelnou, kde bude
cca o 5 stupňů tepleji, a zádveří, které bude naopak chladnější. Příčky mezi ložnicí a dětským pokojem
budu zdvojovat, aby oba efekty byly ještě posíleny.
Znovu se vrátím krátce k oknům a vchodovým dveřím. Když jsem je vybíral a komunikoval s dodavateli
ohledně parametrů a ceny, porovnával jsem jejich úroveň ve vztahu k tepelné izolaci domu. Hledal
jsem nejlepší poměr mezi výkonem a cenou. Mnoho komentářů na internetu prosazuje k nízko-energetickým
a energeticky pasivním domům okna typu "heat mirror" i přes jejich vysokou cenu. Zvažoval jsem i tuto
možnost. Nakonec jsem porovnal součinitel prostupu tepla těch nejlepších oken (U=0,7W/(m2K))
a dnes běžných oken (U=1,1W/(m2K))
a uvědomil si, že se oba typy liší o více než jeden řád vůči součiniteli prostupu tepla obvodové stěny
(U=0,09W/(m2K)).
Vzhledem k tak výraznému rozdílu a vcelku malé ploše oken (19 m2 včetně vchodových dveří) jsem zvolil
běžná okna, nicméně jejich rám je z profilu EURO78.
Občas odpovídám na dotazy čtenářů, kterým popisuji svůj záměr a jakého efektu bych chtěl dosáhnout.
Jeden známý se do mých informací zamotal natolik, že zareagoval: "...takže to bude vlastně taková termoska?!".
V podstatě měl pravdu.