Májové plotování

O poznání kvalitnější trubky jsme našli mezi kovovým šrotem. Zakoupili jsme 62 železných sloupků průměru 40–50 mm o tloušťce stěny 3-5 mm, sedm padesát za kilo + pár plechovek Hammeritu zelené barvy (pamatujete tu reklamu z TV: "Maminko, až to budu natírat příště, VY už tady nebudete.."?).

Z půjčovny nářadí jsme na víkend zapůjčili zemní jamkovač (takový maxivrták do hlíny) a dva vrtáky (půměr 150 a 250 mm), požádali o pomoc rodinu a šlo se na věc.
Za 6 hodin práce jsme ve třech vyvrtali 50 děr do (vesměs) uježděné kamenité jílovité zeminy (horší už je asi jen skála). Díry mají průměr okolo 150 mm. Původně jsem chtěl, aby díry pro rohové sloupky měly průměr 250 mm, ale po odvrtání dvout takto velkých, mě to rychle přešlo.

TIP : Někde jsem viděl (když energetici stavěli betonové sloupy) UMCčko, které mělo místo "lžíce" instalovaný "vrták" pro sloupy. Věřím, že s pomocí takového stroje, by byly díry do 2 hodin a možná za podobné náklady.

Málem bychom zapomněli na betonek: nakonec padl výběr na pytlovaný beton, do kterého jsme ještě přimíchali štěrk. Ušetřili jsme tím na betonu a zároveň šla práce rychleji od ruky. Po zdusání štěrko-betonu stál sloupek hned sám a my se mohli posunout o dva a půl metru dál na další.

Po betonáži sloupků jsem si nechal přivařit vzpěry na ty rohové. Nebylo jednoduché správně zavařit vzpěru, pro příště si pamatuji, že nejlépe je nejprve svařit vzpěry ke sloukům někde na rovné ploše a pak je teprve betonovat.

Natažení drátěného pletiva předchází vypnutí třech vodících drátů. To je práce také minimálně pro dva. Napínaný drát (průměr 3,2 mm) se chvílemi chová jako pružina a není snadné ho jen tak natáhnout, ukotvit a napnout. Vzhledem k tomu, že svazek pletiva neměl vodící drát, jednotlivá oka se při rozbalení role velmi snadno "rozjela". Je rychlejší si nejprve celé klubo rozmotat na zemi vedle sloupků, mírně ho tahem napnout a "zaplést" rozjetá oka. Teprve pak postupně od jedné strany plot zvedat a uchycovat na horní napínací drát.

Vychytávky

Aby plot stál opravdu těch padesát i více let, chtělo to zase nějaké ty vychytávky:
sloupky jsme založili samostatně (bez podezdívky) do nezámrzné hloubky 80-90cm. Aby kov časem netrpěl vlhkostí z betonu, použili jsme příměs – plastifikátor. To je vesměs nákladná záležitost a proto se jí stavebníci vyhýbají. Neznají však nejlevnější plastifikátor, kterým je mazlavé mýdlo, klasický „mazlák“ (pánové z vojny určitě vědí o čem mluvím). V poměru 1 kg mazláku na 200 litrů záměsové vody do betonu, pomůže vytvořit betonovou směs, která se snadněji zhutní, lépe přilne k materiálu a hlavně po vyzrání betonu, snižuje vzlínání vody.

Nejnamáhanější částí na celém plotu je místo vetknutí sloupku do betonu. Tuto část je třeba ošetřit nátěrem asfaltu nebo gumoasfaltu. Podle potřeby je snadné tento nátěr čas od času opakovat.

Zvenku jsme proti rzi sloupky ošetřili dvěma nátěry, ale jak zamezit korodování vnitřní části sloupku? Jednoduše. Po zatvrdnutí betonové patky stačilo do sloupku nalít trochu asfaltového nátěru, který na dně vytvořil vrstvičku (pevně v to doufám). Po pár suchých dnech jsme zaslepili sloupek betonem a zakončili "čepičkou" (ta ještě není finální), také z betonu. Čepičku natřeme stejnou barvou, aby se zatáhly póry a sjednotil vzhled.

Klasické pozinkované pletivo s PVC vrstvou a zárukou na 20 let proti prorezivění jsme natáhli cca 3 cm nad budoucí linií země, aby bylo snadné podsekat trávník. Podezdívce jsme se vyhnuli z důvodu velké finanční náročnosti a proto, že by blokovala odvodu vody z parcely.

Pokroky nejen plotové

Také jsme se prokousali spoustou knih se zahradní inspirací a nakreslili základní návrh zahrady. Stromy se sázejí po 15. říjnu, tak máme teď "fóra" :o).