 7.9.2009 9:20
|
Skladba stěny
|
|
|
|
Dobrý den, je to klasická skladba, která se většinou používá - až na tu vnější parozábranu, která se mi tam vůbec nelíbí. Ony i ty vnější OSB desky a polystyrén budou omezovat případné vysychání konstrukce. Co takhle nahradit vnější OSB desku a polystyrén dřevovláknitou deskou na kterou se dá natáhnout difúzně prodyšná (!!!) omítka - např. STEICO Protect. Vzhledem k vyšší ceně této izolace oproti polystyrénu bych asi volil menší tl. desky (40 nebo 60mm) a přidal bych ještě vodorovný rošt vyplněný vatou mezi nosnou konstrukci a fasádní desku. A ještě dotaz. Ty vnitřní SDK budou na rošt nebo přímo na tu OSB desku? Roman
|
|
|
|
|
|
9.9.2009 16:22
|
Skladba
|
|
|
No to co jsem napsal je návrh projektanta...Já se přikláním ke skladbě...100mm polystyren, OSB 15mm, 40x140 konstrukce s vatou, parozábrana, vzduchová mezera (rošt), OSB 12mm, a na to SDK...Tu vnitřní osb hned pod SDK z důvodu lepší nosnosti stěn!!!
|
|
|
|
|
|
10.9.2009 6:17
|
Skladba
|
|
|
|
Dobrý den, vnitřní rošt chválím. Nedokážu si totiž představit vedení instalací skrz parozábranu a při tom zaručit její těsnost. Zvlášť ve spojení s difuzně špatně prodyšnou vnější částí konstrukce. Zeptám se, proč pořád dáváte z vnější strany OSB desky a na ně polystyrén? Jedná se Vám o cenu? Nebo o požadavek na tenkovstvou omítku? Zvažoval jste provětrávanou fasádu? Děkuji za odpovědi, které mi objasní Vaše myšlenkové pochody. Roman
|
|
|
|
|
|
10.9.2009 20:43
|
skladba
|
|
|
Dobrý den, no řekl bych že je to nejčastější varianta skladby vnější stěny...Cena samozdřejmě hraje také podstatnou roli...Ještě bych snad mohl uvažovat o nějakém způsobu umístit polystyrén na rošt pokud je takové řešení vůbec reálné...Řekněme, že s vnitřní částí skladby bychom se shodli, ale proč je řešení s polystyrenem tak špatné? Opravdu jsem u 90procent firem viděl realizaci touto formou...jak tedy podle vás řešit fasádu a proč? Děkuji
|
|
|
|
|
|
11.9.2009 6:41
|
Skladba
|
|
|
|
Dobrý den, máte pravdu, většina realizací je s polystyrénem. Tato skladba má ale svou nevýhodu v podobě špatné difuzní prodyšnosti polystyrénu a vrstvy OSB pod ním. Výpočtem se sice třeba prokáže, že množství vodní páry zkondenzované v konstrukci je menší než množství které OSB deskou a polystyrénem prostoupí ven, ale tento výpočet počítá se správně provedenou parozábranou!!! V případě, že je parozábrana špatně provedena a podařilo se ji protrhnout (i dodatečně, např. kotvení nábytku, polic) tak se právě do místa díry v parozábraně tlačí velké množství vodní páry, která poté může v konstrukci zkondenzovat. S tímto lokálním zvýšením vlhkosti již výše uvedený výpočet nemusí uvažovat a polystyrén to už "neudýchá" - je to místo zvýšené vlhkosti. V tomto místě může vlhnout izolace a může se i zvýšit vlhkost dřeva. V tomto článku http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2959 je tato problematika modelována, je tam uvedena i varianta kdy byla parozábraně dána pouze 10% účinnost - na tuto hodnotu totiž může klesnout její účinnost v případě kotvení roštu či SDK. Zabránit se tomu dá pouze snížením difuzního odporu vnější části konstrukce, aby případná vlhkost mohla co nejrychleji vyschnout. Poslední dobou se i prosazují skladby, kde není parozábrana vůbec použita. Používá se pouze vrstva OSB desek s tmelenými a přelepenými sparami jako parobrzda. Touto vrstvou je pára pozvolně propouštěna do konstrukce, zmenšuje se riziko koncentrovaného vniku páry do konstrukce. Navíc vrstva OSB desek jako parobrzda je odolnější vůči nechtěnému "protržení" než fóliová parozábrana. V případě osazení parobrzdy však musí být vnější vrstvy obálky difuzně prodyšné (dřevovláknité desky, překrytí difuzní fólií a pod.) a ideálně doplněny odvětrávanou fasádou. Dobré skladby jsou uvedeny např. v tomto článku http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=734, celkem dobře o problematice dřevostaveb pojednává kniha "Dřevostavby", Josef Kolb, Grada. Není sice nejlevnější, ale je zde problematika dobře rozebrána a uvedeny i ukázkové skladby stěn/podlah/stropů/střech včetně základních parametrů. Zkuste se na ni podívat v knihkupectví, rozměry knihy Vám ukáží proč je trošku dražší. Pokud jste z okolí Ostravy tak Vám ji můžu půjčit. Roman
|
|
|
|
|
|
11.9.2009 19:20
|
Skladba
|
|
|
Tak jak koukám na ceny materiálů, které mi doporučujete nestačím se divit:) Provětrávaná fasáda vychází pomalu jednou tak dráž...:-( Neexistuje možnost vylepšit vlastnosti klasické fasády s polystyrenem? Pořád se mi nechce věřit že by v tom byl zase takový problém...Parozábranu provedu s největší možnou precizností a SDK s OSB předsadím aby nedocházelo při užívání k narušení například kotvením nábytku...Od známého vím, že systém s OSB je léty prověřený systém z USA, kde se takto staví už velmi dlouhá léta...Je to těžké, každý má na určitý typ skladby jiný názor....:-(
|
|
|
|
|
|
11.9.2009 19:41
|
Skladba
|
|
|
Ještě mě napadá jedna věc...když je polystyren tak špatný co udělat silnou vnitřní konstrukci s větší vrstvou izolace (třeba sloupky 40x240) a z venku na OSB nanést už jen omítku...jen tak teoreticky....:-) To by polystyren uplně odstranilo...proč se to nerealizuje třeba tímto způsobem?
|
|
|
|
|
|
13.9.2009 15:51
|
Fermacell
|
|
|
Ještě se zeptám na jednu věc...Co nahradit vnější OSB desku Fermacell deskou. Ta by měla být více paropropustná...Sice na ni příjde zase polystyren, ale určité zlepšení oproti osb by tam asi bylo ne?
|
|
|
|
|
|
14.9.2009 12:55
|
Skladba
|
|
|
|
Dobrý den, použití hranolů na celou šířku konstrukce je pochopitelně možné, ale obecně bych to nedoporučil. Sloupky budou tvořit teplený most, zvětší se kubatura dřeva, které navíc kvůli rozměru 240mm bude i o něco dražší. Lepší je rešení s předsazeným roštem, nebo roštěm kolmým na nosné trámky. Jinak máte pravdu, polystyrén je nejlevnější izolant. Konstrukce se dá ale vymyslet i bez venkovní OSB desky a tyto peníze se dají použít na nákup materiálu s lepšími vlastnostmi. Z venkovní strany se dá poměrně drahá dřevovláknitá deska nahradit difuzní fólií, přidržovanou laťováním. Na toto laťování se poté namontuje fasádní obklad. Dřevěný obklad provětrávané fasády není tak drahý (pokud se ovšem nedíváte na thermowood nebo sibiřský modřín v kvalitě A/B). Nevím, jaký je Váš pohled na fasádní obklad (CETRIS desky, dřevěné palubky,...) nebo zda si spíše představujete na svém domě tenkovrstvou omítku? Polystyrén musíte lepit na pevný plošný podklad (OSB), který ale nemusíte potřebovat v případě provětrávané fasády (fólie přidržovaná laťováním). Roman
|
|
|
|
|
|
14.9.2009 22:12
|
Skladba
|
|
|
Jasně, to byla jen taková úvaha...Díky za vysvětlení. Je vidět, že toho o konstrukci asi dost víte. Dřevěný obklad domu není v našem případě ani možný kvůli dodržení vzhledu ulice(st.úřad to nedovolí). Musíme mít klasickou omítku..Tím se možnosti konstrukce trošku zužují. Co se týče dřevovláknitých desek ty jsou opravdu pro nás dost drahé, i když je to asi jedna z dobrých a kvalitních možností...Takže zbývá polystyren nebo snad ještě zateplit minerální vlnou která je vhodnější a lze na ni také nanést "klasickou" omítku...ale co pod ní místo OSB. Cetris je dle mého zbytečně těžký...Snad Fermacell ?
|
|
|
|
|
|
15.9.2009 6:39
|
Skladba
|
|
|
|
Dobrý den, pokud musíte jít do klasické omítky, tak se opravdu možnosti zužují a provětrávaná fasáda by se realizovala obtížně a toto řešení by bylo dražší. Vnejší OSB desku můžete nahradit Fermacellem a polystyrén vatou. Cetris desky mají dle mého také vyšší difuzní odpor, ale nedíval jsem se na parametra, takže se možná mýlím. Při výběru omítky si dejte pozor na to, aby omítka byla difuzně prodyšná, jinak celý systém opět zabalíte do pláštěnky. Cenově to bude asi trošku dražší než původní řešení s OSB a polystyrenem, přece jen Fermacell a vata jsou o něco málo dražší (v celkové ceně domu je to ale zanedbatelná položka). Jaký máte otopný systém? Uvažujete s rekuperací? Na jakou měrnou potřebu tepla na vytápění se chtete dostat? Na naši pomalu se rodící stavbu se můžete podívat na www.kamaro.cz. Roman
|
|
|
|
|
|
15.9.2009 18:44
|
Skladba
|
|
|
Fermacell je o něco dražší ale vata o dost...uvidíme...o rekuperaci neuvažujeme a ani se nesnažíme mít pasivní dům :-). Dřevostavbu jsme zvolili hlavně protože máme dost uzký pozemek takže kvůli místu a taky se nám tyto domy zdají konstrukčně zajímavé. Není to taková ta klasická stavba plná cementu a tak:-) Nekoukal jste na druhé téma které jsem založil( Řadová dřevostavba)...Zajímal by mě váš názor na tuto konstrukční věc...Děkuji
|
|
|
|
|
|
16.9.2009 7:35
|
Rekuperace, požární bezpečnost
|
|
|
|
Dobrý den, rekuperace není jen o pasivních domech a úsporách energie, je to také o kvalitě vzduchu a eliminaci zvýšené vlhkosti v obytných místnostech (při dnešních těsných oknech). Je to o zvýšeném komfortu (přijdete z práce domů a nemusíte hned jít otvírat okna abyste vyvětrali, asi víte jaký je ráno vzduch v ložnici při zavřených oknech a pod.) Zároveň slouží k ochraně konstrukce právě tím, že mění vnitřní vzduch a snižuje jeho vlhkost. V dnešní době se dají pořídit i malé jednotky určené k větrání jednotlivých místností (alespoň pro obývací pokoj nebo ložnici). Nedokáží sice nahradit možnosti celého vzduchotechnického rozvodu (vytápění, chlazení, větrání, cirkulace, ...) ale alespoň dokáží v části domu větrat bez zvýšených tepelných ztrát. Co se týče druhého vlákna, nejsem si jistý jestli je dřevostavba tou správnou volbou. Než začnete cokoliv projektovat, dohodněte si schůzku s odborně způsobilou osobou z hlediska požární ochrany. Je dost možné, že v případě řadové stavby právě v tomto místě s dřevostavbou skončíte. Konkrétně u naší dřevostavby (dřevěný obklad) vyšel požárně nebezpečný prostor do vzdálenosti 10m od domu. U garáže je však tento prostor pouze před vratama (obklad z CETRIS desek - nehořlavý materiál). Jak by to bylo ve Vašem případě opravdu nevím. Roman
|
|
|
|
|
|
16.9.2009 20:30
|
Skladba
|
|
|
Dobrý den, abych se přiznal vzhledem k tomu že jsme o rekuperaci vůbec neuvažovali nevím pořádně co vše to obnáší...Musím nastudovat:-) Co se týče požárních hledisek je požární prostor jen kolem oken v určitém úhlu...nemám to u sebe takže přesně nevím, ale snad to nebude problém...Zatím to má požární technik u sebe a dělá na tom... Šlo mi spíš o konstrukční řešení té stěny směrem ke štítové zdi vedlejšího zděného domku na který se budeme "lepit"...Tam se totiž člověk jen tak nedostane tak nevím jaká skladby stěny by měla být aby bylo vše ok...
|
|
|
|
|
|
17.9.2009 6:19
|
Skladba
|
|
|
|
Obávám se, že v tomto Vám neporadím... Ono to bude podobné jako u ostatních stěn, tam se také jen tak nedostanete... Možná by se tam hodila provětrávaná mezera aby se ty dvě stěny tolik vzájemně neovlivňovaly, ale možná je to naprosto mylná myšlenka. Roman
|
|
|
|
|
|
22.9.2009 20:20
|
Skladba stěny
|
|
|
Dobrý večer, takže děkuji za váš čas i rady...
|
|
|
|
|
|
18.11.2009 12:39
|
Skladba stěny - příklady
|
|
|
|
Dobrý den, možná už je pozdě, ale našel jsem pěkný článek se spostou podrobně rozkreslených skladeb od pana Brotánka. Článek na jdete na http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=5916 Pro Váš případ s omítkou na vnějším povrchu by se daly použít heraklitové desky. Vznikla by tak difuzně otevřená skladba. Článek pěkně rozebírá jednotlivé funkce obvodové stěny společně se zkušenostmi z výstavby. Zároveň upozorňuje na nebezpečí plynoucí z použití vnějšího záklopu OSB deskou a následným zateplovacím systémem z EPS. Pokud již nemáte skladbu vyřešenou tak se na to podívejte. Roman
|
|
|
|
|