|
aktualizace
11.5.2012 14:22
uživatelů
0 přihlášených
616 registrovaných
|
téma...
 10.6.2008 18:32 |
Proč polystyren do dřevostavby
|
|
|
Dobrý den, měl bych pár otázek týkajících se obvodové stěny dřevostavby. Chtěl bych se zeptat, proč má typická dřevostavba sklatbu stěny:
- sádrokarton 12,5 mm
- rošt z latí 40/60, instalační mezera vyplněné vatou tl. 40 mm
- parozábrana Delta reflex
- OSB deska tl. 12,5 mm
- URSA DF tl. 140 mm mezi nosné sloupky 140/60
- OSB deska tl. 12,5 mm
- fasádní polystyren EPS 70F, tl. 120 mm
1) Nestačí jedna OSB deska?
2) Proč polystyren a ne víc vaty. Chápu to tak, že vata dýchá, ale polystyren ne.
3) Jaký je smysl parozábrany - pokud pustí vlhko ven z pokoje, tak mi zvlhne izolace, pokud pustí vlhko z venku dovnitř tak budou všude plísně :-)
4) Někde jsem slyšel, že určité druhy omítky úplně zabrání dýchání satvby (mají velký odpor). Je to pravda?
Moc děkuji za vaše odpovědi.
|
|
|
|
Odpovědi ...
|
11.6.2008 16:36
|
typická dřevostavba?
|
|
|
viz 1) konstrukce stěny, která je symetricky zaklopena (deska z obou stran), bude mít lepší statickou pevnout. mě projektantka doporuřila dát OSB desky z obou stran 12-15mm, nebo z vnitřní strany 22 a zvenku výztuhu/zavětrování latěmi. dnes vím, že deska z obou stran je lepší, ale z vnější strany rozhodně ne OSBčko
viz 2) jde o to, že "typickou dřevostavbu" staví "typická firma". jim jde o to, aby co nejrychleji postavili a moc se s tím necrcali :o(. EPS dnes umí nalepit i dítě s použitím pěžných lepidel a kotvících hmoždin. kdyby použili vatu, tak by OSB jako podklad nemělo smysl.....jako lepidlo by museli použít prodyšné (když jsem jej poptával, bylo 3x dražší než běžné), no a nakonec prodyšnou omítku....to leze do peněz a fiormy potřebují vydělt co nejvíce, přeci.
viz 3) parozábrana smysl má. má být na vnitřní straně konstrukce, ale ve Vámi popsané skladbě (vata uzavřena do OSB a zaklopena EPS) smysl postrádám :o(
viz 4) tuším, že minerální jsou prodyšné a silikonové prodyšné jen velmi málo (ale více odolné)
|
|
|
|
|
|
11.6.2008 20:31
|
Příklad vhodné konstrukce stěny
|
|
|
viz 1) Mohu se zeptat, co by jste volil z vnější strany namísto OSB? Případně proč? A jaká je dle vašeho názoru vhodná sklatba stěny?
viz 2) Je pravda, že pokud dám na dům polystyren, tak dům nebude dýchat? Jak se tedy vyhnu plísním pokud neuvažuji o rekuperaci vzduchu ani podobném systému. A v kterém bodě stěny by měl být rosný bod, pokud se tedy počítá u dřevostaveb.
viz 3) Můžu poprosit o trošku detailnější popis funkčnosti parozábrany. Pokud bude na domu polystyren, nebo neprodyšnoá omítká, tak přeci žádná vlhkost nemůže jít ven ani dovnitř.
viz 4) Aha, děkuji.
5) Ještě bych přidal jeden bod - týká se střechy. Setkal jsem se s hodně rozdílnými názory týkajícími se střešní krytiny. Jeden názor preferuje lehkou krytinu (plech, kanadský šindel) a to z důvodů, že dřevostavba by nemusela održet těžší krytinu. Druhý názor preferuje pálenou tašku či podobné a odůvodňují to tím, že dřevostavba bude zatížená a neuleti. Můžete mi zdelit váš názor s odůvodněním?
Děkuji za příspěvky,
Pavel
|
|
|
|
|
|
12.6.2008 8:36
|
Příklad vhodné kce stěny
|
|
|
|
Pokusím se odpovědět.
3) V zimním obdobím prostupuje vlhkost z interiéru směrem ven z budovy. Jakmile dosáhne v konstrukci teploty rosného bodu tak zkondenzuje. Aby se tomuto prostupu zabránilo, používá se u vnitřní strany parozábrana, jejímž cílem je prostup vodních par zastavit. Nic však není dokonalé a proto je lepší v případě vzniku vlhkosti umožnit této vlhkosti dostat se ze skladby stěny směrem ven. Pokud jí dáte do cesty difuzně hůře prodyšný materiál (OSB desky, polystyren), toto vysychání konstrukce zpomalíte. Z tohoto hlediska je nejlepší od parozábrany směrem ven používat difuzně dobře prostupné materiály (min. vlna, dřevovláknité desky, prkenný záklop, ...) v ideálním případě s provětranou fasádou (např. obklad z palubek, Cetris desek na montážním roštu).
1) OSB deska je hůře difuzně prodyšná, viz výše. Nabízí se např. dřevovláknité desky, prkenný záklop....
2) Rosný bod prokonzultujte s projektantem, který Vám bude počítat tepelný výpočet - hodně to bude záviset na typu konstrukce a její prodyšnosti. Dům budete muset vyvětrat normálně okny. Tak v zimě snížíte vlhkost vzduchu v domě. Pokud budete mít vyšší vlhkost vzduchu, bude se vám kondenzovat vodní pára na nejchladnějších místech (např. v místě tepelných mostů) a časem se na takovém povrchu objeví plísně. Při vyšší vlhkosti vzduchu je nižší teplota rosného bodu. To, že nebude dům dýchat je dle mého myšleno tak, že nebude dýchat konstrukce stěn z důvodu jejího uzavření do hůře prodyšného materiálu.
5) To je věc statiky. Konstrukce unese to, na co ji statik nadimenzuje. Takže klidně i těžkou krytinu (konstrukce ovšem bude bytelnější). Stejně tak statik musí spočítat sání od zatížení větrem a toto sání může být i větší než je hmotnost lehké dřevostavby. Poté musí být prokázáno, že hmotnost základové konstrukce je dostatečná aby stavbu držela při zemi a je nutné dostatečně ukotvit konstrukci domu k základům. Záleží pro jaký zatěžovací stav budete počítat - někdy Vám těžká konstrukce pomůže, jindy je to naopak.
|
|
|
|
|
|
13.6.2008 12:36
|
Vlhnutí stěn
|
|
|
Děkuji za odpovědi. Možná daný problém moc rozebírám, ale mel bych ještě pár otázek týkajících se vlhnutí stěn.
1) Říkal jste, že z vnějšku je lépe dát difuzně dobře prostupné materiály (min. vlna, dřevovláknité desky, prkenný záklop, ...). Pokud však dům zaizoluji polystyrenem, tak je už asi jedno jestli tam dám OSB nebo něco jiného.
2) Pokud dám z vnitřní strany parozábranu (do stěny nepůjde vlhkost), tak přesto může stěna vlhnout z vnější strany a to asi není pro vatu nejlepší. Nebo z venku vlhkost do domu nevstupuje?
3) V bodu 3) jste uvedl "...toto vysychání konstrukce zpomalíte". Trošku mě to zmátlo, chápal bych "vlhnutí kostrukce".
4) Pokud dám do stěny parozábranu, a jiné difuzně hůře prodyšné materiály, docílím toho, že všechna vlhkost bude zůstávat v domě, nejspíše na nejstudenějším bodě stěny, který je ještě prodyšný, tedy sádrokartonu. Nebylo by lepší ji pustit stěnou ven? Samozřejmě uvažuji, že se bude větrat okny.
5) Mohu poprosit o Vámi doporučovanou sklatbu stěny?
Děkuji,
Pavel
|
|
|
|
|
|
13.6.2008 13:22
|
Skladba
|
|
|
|
2) Vhlkost má tendenci se vyrovnávat (podobně jako teplota, tlak a pod - fyzika). V zimním období je venku suchý vzduch (udrží v sobě málo vody) a uvnitř je vzduch vlhčí - protože se vlhkost vyrovnává, prostupuje vlhkost interiéru směrem ven. V létě jsou teploty a vlhkosti podobné, takže k tomuto efektu nedochází. 4) Pokud u skladby stěny s vnější izolací polystyrénem nepoužijete parozábranu, tak vlhkost se zastaví až na polystyrénu a provlhčí Vám celou konstrukci stěny včetně nosných trámů a minerální izolace. V případě, že budete mít prozábranu zevnitř za sádrokartonem, tak případná vlhkost časem vyschne směrem do interiéru (přes sádrokarton). Nejnebezpečnější je, když se vlhký dostane až do místa, kde díky nižší teplotě může zkondenzovat. Za vnitřním sádrokartonem je teplota srovnatelná s teplotou interiéru, takže tam nezkondenzuje. Když se ale dostane až 10cm od vnějšího povrchu před polystyren tak hrozí kondenzace (z důvodu nižší teploty v tomto místě). 3) Uvedl jsem to správně. Na ochranu konstrukce před vlivy počasí máte fasádu (omítku, obklad), která chrání konstrukci před provlhnutím (od deště, sněhu a pod.). Pokud ale dáte ven polystyrén, tak zabráníte konstrukci ve vysychání. Celková bilance vodních par se dá vypočítat a spočítá Vám ji projektant který bude mít na starosti tepelný výpočet. V podstatě spočítá vlhkost, která se v konstrukci vysráží (zkondenzuje) a množství vody, kterou je konstrukce schopna odpařit směrem ven - to druhé množství musí být větší než to první, jinak Vám konstrukce neustále vlhne a nestíhá se vlhkosti zbavovat. 1) To je na podrobný výpočet, viz výše 5) Moje skladba od vnitřního povrchu(zatím bez výpočtu, možná dojde ke změně): sádrokarton, instalační mezera s výplní tep. izolací, OSB deska P+D lepené spáry s přelepením vzduchotěsnící páskou (funguje jako parobrzda a vzduchotěsnící vrstva), nosná konstrukce z dřevěných trámků, na příložkách z OSB desky vysazený trámek, dřevovláknitá deska montovaná do vysazeného trámku. Vzniklý prostor mezi OSB deskou a dřevovláknitou deskou je vyplněný Climatizerem Plus. Fasáda je odvětrávaná, dřevěný obklad na montážním roštu.
|
|
|
|
|
|
20.6.2008 5:37
|
gratuluji!
|
|
|
Romane, čtu a nestačím se divit. jste skutečně dobře informován a navíc, důležité necháte na projektantovi. klobouk dolu, já takový nejsem/nebyl :o( ! držím palse ať stavíte sám nebo s firmou.
|
|
|
|
|
|
20.6.2008 6:04
|
Roman to píše správně
|
|
|
Roman to píše správně...
...je vhodné zvolit zaběhnutou technologii (třeba 2by4, která je desítkami let prověřená - avšak ne pro PED) a nebo nechat návrh projektantovi, který UMÍ PROJEKTOVAT DŘEVOSTVBY. prosím, zde si to nepleťte s projektantem, který navrhuje a spočítá dřevěnou střechu, nedejbože s podkrovím. skutečně by se mělo jednat o projektanta, který neexperimentuje (tedy ne u Vás a v zásadních věcech) a ví co dělá. takového člověka není jednoduché najít. obzvlášť, když budete toužit po PED, nebu END (energet. nulovém domě)!
teoreticky se můžeme bavit o různých skladbách stěn, ale jde o konkrétní použití v konkrétním případě. jestliže budete mít ze severu svah, který se bude "opírat" o severní stěnu (nechytejte mě za slovo), tak bude jiná skladba než u jižní stěny. každopádně EPS je (pro mně) akceptovatelné tak akorát do "těžšké" podlahy nad betonovou desku. nebo do svrchní vrstvy provětrávané fasády (až před/ven za provětrávanou mezeru) pro sjednocení podkladu pohledové natažené fasády. ale pokud možno se obejít i bez něj.
když plácnu, tak bych dnes uvažoval o konstrukci kombinující vrstvy masivního dřeva (vnitřní strana) a prodyšné tepelné izolaci (vnější strana) a vyhnul bych se pryskyřicemi lepenými materiály,...ale jde o "nice to have".
stěna/dům musí dýchat, ale nepleťe si to, že stěna bude "větrat" dům místo otevřených oken či vzduchotechniky! vemte si třebas, že vám nějaký větřík odvane pár tašek, natrhne ochranou plachtu a deštíček zaprší do konstrukce! je to krajní případ, stát se to může. když bude stěna prodyšná směrem ven, je velká šance, že stěna vyschne bez drastického dopadu hniloby a spol. možná plácám, ale logické to je.
pokud jde o střechu a obavu aby dům neulítnul. mrkněte na americké konstrukce, které jsou počítané na tornáda (do určitého stupně tornáda). tam nejde o težkou střechu, ale o konstrukci domu a její odolnost vůči bočnímu tlaku větru a dokonce u silám v "krutu", které v tornádu působí na celý dům. já bych těžkou střechu už nedělal (ekologická zátěž při transportu, u pálenách cihel velká energet. náročnost na výrobu, těžké na dopravu a střechu,...). co takhle zelenou střechu :o)? dá se udělat i pod vyšším sklonem. plech (z pohledu přirozených energií) nedávat do stěna ani střechy! no a jde i o to, správně přichitit dům k základům. a to nejen základový trám/fošnu, na které přijdou stojny, ale hlavně stojny skrze základový trámy a ty zavětrovat (pokud nebudou desky z obou stran konstrukce)...., ale jek jsem uvedl na začátku, vše s projektantem a výpočtm. raději přidat 20 tis na výpočty, než 200tis na řešení problémů :o(....to jen názor mé maličkosti, nejde (zatím) o moji zkušenost.
|
|
|
|
|
|
20.6.2008 10:55
|
Skladba + profily nosných prvků
|
|
|
|
Mohl bych sem vložit i výkres mojí skladby, ale více než *.jpg by mi asi vyhovovalo *.pdf na stažení - jde v tom lépe přibližovat a i drobné popisy jsou stále čitelné. Spíše bych se chtěl ale také na něco zeptat. V současné době se mi zpracováná statický výpočet na dřevostavbu s obytným podkrovím. Podle výpočtu nám tam ale vycházejí poměrně masivní profily. Jaké Vám vycházejí/vycházely profil svislých stojek konstrukce a v jakých osových vzdálenostech? Uveďte prosím i jestli se jedná o dům s podkrovím nebo bungalov. Máte někdo tip na projektanta dřevostaveb na Ostravsku, který by se mohl na náš projekt podívat a navrhnout třeba trochu jiné řešení - taková nezávislá konzultace projektu. Jinak co se týče spolupráce s projektantem tak na této části bych opravdu nešetřil, i když jsme s ženou oba stavební inženýři - sice profesně projektujeme, ale dálnice. Koncepci a koordinaci projektu si řídíme sami, ale dílčí části zadáváme specialistům (vzduchotechnika a tepelný výpočet, statika, elektroinstalace, zdravotechnika,...) na to bych si sám netroufnul a i když jsem ve škole počítal statiku mostů, tak ve statice objektů nemám praxi a raději si ji nechám spočítat.
|
|
|
|
|
|
22.6.2008 23:23
|
projekt bez výpočtu
|
|
|
abych řekl pravdu, náš projekt domečeku (bungalov 115m2) nemá statický výpočet. návrh byl realizován "z praxe projektantky". ono to není až tak náročné pro člověka, který dřevostavby dělá celý život. náš profil stojek je 60x140 s osovým rozestupem v průměru okolo 60cm.
super rozhodnutí, nechat výpočet na kompetentního projektanta. pokud projektujete dálnice, tak jste udělali dobé rozhodnutí. soused má "mancardový barák" od projektanta letišť. když tu betonovali strop, tak chlapi říkali, že jde snad o atomový kryt :o))).
|
|
|
|
|
Reklama
|